Facebook + sociální srovnávání = cesta do pekel

Chcete si zadělat na pořádnou depku? Tak optimálně už lehce rozladění vlezte na Facebook. Soustřeďte se na příspěvky přátel. Jste-li po uši zahrabaní v práci, zdlouhavě prohlížejte jejich fotky z dovolené. Nemáte-li partnery, pročítejte ciráty na spokojený vztahový/rodinný život. Nemáte-li ani kačku, mrkejte na všechny ty imbecilní fancy věci, co si právě koupili. A kdybyste náhodou chtěli i vědět, co vám duši zevnitř rozežírá, tak psychouši tomu říkají sociální srovnávání.

Facebook: ikona sociální sítě, služby a společnosti

S konceptem sociálního srovnávání přišel už v 50. letech Leon Festinger, když zkoumal ovlivnitelnost jedinců jejich sociálním okolím. Nově ho oživila Mai-Ly Nguyen Steers z University of Houston při pokusech teoreticky spojit zjištěnou vysokou korelaci času stráveného na Facebooku a výskytu depresivních pocitů.

Pro Instaluj.cz Daniel Beránek:

Facebook: cesta do pekel má jméno sociální srovnávání

Klesáte na mysli? Jste znechuceni vlastním životem a všichni ostatní vám lezou na nervy? Apatie a depka vás otupují natolik, že už je scrollujete kolečkem myši? No, možná byste neměli scrollovat zrovna na Facebooku, protože ten je nejspíš příčinou vaší deprese.

Poslední studie zabývající se sociálními sítě a prožíváním jejich uživatelů poukázaly na zvýšenou korelaci používání Facebooku a výskytu depresivních symptomů. Mohou za to podvědomé tendence kategorizované coby sociální srovnávání. Sociální srovnávání nás neustále vyhodnocovat vlastní schopnosti, vlastnosti a zážitky s druhými. A z těchto jednotlivých srovnání pak splétáme své vlastní chápání a hodnocení sebe sama.

Mai-Ly Nguyen Steers z Houstonské univerzity se těmito fenomény zabývala ve studii Seeing Everyone Else’s Highlight Reels: How Facebook Usage is Linked to Depressive Symptoms (přibližně: Pozorování chlubení se druhých: jak je používání Facebooku spojeno s depresivními příznaky). Sama říká: Ačkoliv procesy sociálního srovnávání byly zevrubně zkoumány v tradičních kontextech, výzkum sociálního srovnání v kontextu sociálních sítí je teprve v začátcích.

Ve dvou průzkumech sjednocených studií Steers zjistila, že lidé neustále se srovnávající s druhými častěji prožívali depresivní pocity. Neznamená to, že by Facebook přímo způsoboval depresi, ale pouze to, že depresivní pocity a příliš mnoho času na Facebooku stráveného jdou ruku v ruce, mírní závěry Steers. V prvním průzkumu Steers objevila spojitost mezi množstvím času stráveném na Facebooku a depresivními příznaky sice u obou pohlaví, ale pouze u mužů identifikovala viníka zvýšeného času na Facebooku právě v sociálním srovnávání. Druhý průzkum potvrdil roli sociálního srovnávání ve spojitosti depresivních pocitů a času na Facebooku tentokrát pro obě pohlaví bez rozdílu.

Většina facebookových přátel postuje věci dobré, které se v jejich životech dějí, a zcela opomíjí to špatné. Jestliže se sami srovnáváme s těmito „vypíchnutými klenoty“, může nás to vést k mylnému dojmu, že jsou jejich životy mnohem lepší, než skutečně jsou. A stejně tak v opačném gardu usuzujeme, že náš život je mnohem horší, než skutečně je, vysvětluje Steers. Navíc se této tendence ke srovnávání nedokážeme vyvarovat – slovy Steers: Doopravdy nejsme schopni mít pod kontrolou tento impuls ke srovnávání, protože nikdy nevíme, co je v právě zveřejněném příspěvku našeho přítele.

Zvláště náchylní k tomuto typu depresivního prožívání jsou jedinci s emočními problémy. Jejich již pozměněný pohled na svět dostává stále temnější barvy a oni se pak cítí osamoceni, izolováni a zcela opuštěni ve svých emociálních bitvách. Neveselé výsledky Steers komentuje: Tento výzkum i výzkumy předchozí indikují, že sociální srovnání sebe sama s druhými má spojitost s dlouhodobými destruktivními pocity. Každá výhoda pramenící ze sociálního srovnávání je dočasná – a časté zapojování se do tohoto srovnávání může být spojeno s nižším životním uspokojením.

Zdroje