Novinky e-commerce 08/2016

Výzkum ADMEZ naznačuje, že novým želízkem v ohni konkurenčního online boje bude rychlost doručení zboží. Zboží.cz vyšperkovává vyhledávač, aby lépe prodával a přitáhl více zákazníků. Ti přitom nemusí proudit jen z měst, venkov je totiž větším zdrojem poptávky po značkovém a dražším zboží než město. Jak by e-shop rozhodně neměl vypadat, ilustruje na příkladech slovenské Spotrebiteľské Centrum. Naopak vzorově vychází vstříc zákazníkům zavřeného obchodu levneELEKTRO.cz Datart. A internetové lékárny si nemyslí, že by nebyly schopny zajistit prodej léků na předpis.

novinky e-commerce

Letem online světem

Již pětina e-shopů doručuje v den objednání

V momentu konsolidace cen na trhu hledají obchody jiné cesty k dosažení konkurenční výhody. Dle výzkumu ADMEZ již pětina z nich sází na doručení v den objednávky. Dvě pětiny za nimi zaostávají o 24 hodin, další pětina o 48 hodin. Přestože je osobní odběr v ČR velmi oblíbený, nově otevřít kamennou pobočku plánuje jen 8 % podnikatelů – 50 % ho již má a další 41 % ho nemá a ani neplánuje.

Souvisí to i s tím, že nejoblíbenější variantou dopravy jsou outsourcovaná výdejní místa – používá je či plánuje využívat 70 % e-shopů. Sortimentově jsou nejčastěji zastoupeny kategorie dětské zboží (23 %) a dům, byt, zahrada (21 %). Čtyřicet procent dotázaných cítí příležitost k expanzi východním směrem (Slovensko, Ukrajina, Bulharsko, Rumunsko), kde předpokládá nižší konkurenci než na západních trzích.

Seznam redesignuje a vylepšuje Zboží.cz

Seznam do zbožového vyhledávače Zboží.cz vrací katalogové principy – začíná s nimi v kategorii Oblečení a móda. Krom srovnání tvrdých dat (a výpisu zvýhodněných pozic) nabídne i redakční výběry kolekcí. To samozřejmě není vše: Po najetí myší na obrázek [produktu] ukazujeme detailnější název nabídky. Nakupující si tak může lépe prohlédnout nabízené zboží, představuje změny Milan Šmíd, manažer Zboží.cz.

Ve výpisu hledaného zboží se u produktů nově zobrazují tři nejdůležitější parametry a u samostatných nabídek tzv. extra message. Jedná se o doplňkové informace k nabídce, třeba jako je doprava zdarma, dárek v ceně a další. Dále bylo vylepšeno filtrování, podkategorie, zobrazování netechnických a unikátních nabídek, přičemž veškeré novinky integrují důraz na vizuální stránku a evokování pocitů. Záměrem změn je posílit prodejní akcent platformy, oslovit další cílové skupiny a celkově rozšířit nabídku inzerce.

Datart nabízí pomoc zákazníkům levneELEKTRO.cz

Příkladně zkouší akvizici nových zákazníků řetězec Datart. Vychází jim vstříc, když potřebují pomoc s reklamací zboží zakoupeného v eshopu levneELEKTRO.cz. Na webu zavřeného e-shopu jsou zákazníci s reklamací odkázáni pouze na správce daně, neboť vlastník levneELEKTRO.cz  – společnost ELEKTRA PV – není v současné době oprávněn ani k vracení finančních prostředků.

Proto Datart sám nabízí pomoc: My vám s reklamací poradíme v prodejnách i na naší infolince. Ať jste zboží koupili v Levném Elektru (dříve stránky levneeletro.cz), nebo jinde. Poskytneme kontakt na prověřený autorizovaný servis nebo reklamaci vyřešíme celou za vás. K reklamaci prý postačí účtenka, i když lepší je doložit i záruční list.

Venkov utrácí za značky a dražší zboží

Prodejci obecně cílí spíše regionální centra kvůli vyšší kupní síle jejich obyvatel. Průzkum Poštovní spořitelny však ukazuje, že jsou to naopak lidé z venkova, kteří na internetu kupují značky a dražší zboží vůbec. To komentuje Milan Polák, majitel Different Fashion: Prodáváme dražší značky oblečení, a tak pro nás vždy byli zajímavou cílovkou lidé z měst, kteří mají většinou vyšší příjmy. Oproti tomu lidé z venkova ale nemají tolik možností utrácet své peníze v supermarketech, a tak pozorujeme, že se více začínají orientovat na internet.

Kromě menší příležitosti k nákupu vůbec má vliv také místní nedostupnost daného zboží a také menší možnosti vyžití na venkově. Z tohoto důvodu venkov tráví na internetu více času, lépe se orientuje v nabídce e-shopů a preferuje nákup online. Svou roli hraje i konzervativnější orientace na tradiční značky a svědomitější vztah k majetku, jenž se rovná averzi k levnému a předpokládaně nekvalitnímu zboží.

7 x jak by eshop neměl vypadat

Etrend.sk vytáhl z dat Spotrebiteľského Centra několik příkladů, na nichž tato organizace věnující se monitoringu e-shopů názorně ukazuje, jak vypadají nedůvěryhodné obchody. Jednoznačně převládají prodejci zázračných výrobků a doplňků stravy, jedním případem je zastoupen e-shop pokoušející se vydávat za oficiální prodejce značky (pumashopslovensko.com). Alarmujícími znaky jsou: 

  • prodej zázračných výrobků vč. doplňků stravy;
  • chybějící povinné informace o produktu či doložení uváděných informací – a naopak např. uváděná lékařská tvrzení, která jsou v rozporu se směrnicemi regulujícími prodej potravinových doplňků; 
  • nedostatečná identifikace subjektu stojícího za eshopem (pouze obecný email či kontaktní formulář, chybějící identifikační údaje firmy); 
  • chybějící obchodní a záruční podmínky – či nejsou uvedeny v úředním jazyce;
  • sídlo firmy mimo území státu; 
  • apel na koupi akcentovaný mizejícím množstvím akčního produktu, který si zrovna teď kupuje Laco z Nitry; 
  • falešné recenze doplněné fotografiemi, jež jsou snadno identifikovatelné coby neautentické pomocí vyhledávání obrázků.

Některými těmito znaky trpí i weby poctivých prodejců, kteří jen nevěnují dostatečnou pozornost prezentaci svých eshopů.

Internetové lékárny chtějí prodávat léky na recept

Česká asociace provozovatelů internetových lékáren (ČAPIL) lobuje za legislativní změny, které by umožnily online lékárnám prodávat i léky na recept. Ústy svého zástupce Vladimíra Finsterleho přitom argumentuje: Británie, Německo, Švédsko či Norsko umožňují pacientům prodej léků na recept přes internet už delší dobu. V Česku příslušný zákon stále chybí. Chceme vést diskusi, proč tento prodej, ke kterému stejně neoficiálně dochází, povolený není, a změnit to.

To se nelíbí České lékárnické komoře, jejíž prezident Lubomír Chudoba tvrdí: Lepší dostupnost pro pacienty je zástupný problém, internetovým lékárnám jde hlavně o zisk. Otázkou spíše jest, proč v době, kdy už lze zajistit oboustrannou výměnu informací a autorizací přes internet, nekorigovat marže vysoce výnosného maloobchodu kamenných lékáren online konkurencí?