Česko stále na vlně investičního zájmu

Investiční apetit v České republice stále roste. Jen v roce 2016 se prodalo 288 firem za rekordních 251 miliard korun. Většina peněz protekla uvnitř českých hranic a jen minimum směrovalo ven. Mohla za to nejen oslabená koruna, ale i další vlivy.

Byznysu se v Česku daří. Právě o tom svědčí čísla prodejů českých firem. Prodalo se jich nejvíce v celém regionu střední a jihovýchodní Evropy. V celkové výši investovaných financí se před ČR dostalo jen Polsko. Meziročně vzrostl objem transakcí o 38 %.

Mezi tahouny tohoto pozitivního vývoje patří silný zájem čínských i japonských společností o české firmy, dobrá ekonomická situace firem a dostupné akviziční financování podpořené slabou českou korunou, identifikuje klíčové faktory růstu Štěpán Flieger, šéf oddělení fúzí a akvizic Ernst & Young..

Investiční apetit přitom nemotivuje jenom nákup firem, ale i jejich prodej. Majitelé již vybudovaných a solventních firem zvažují jejich prodej a hledají, kde by své peníze a zájmy dále zúročili.

Největším obchodem se stala koupě 31% podílu v energetické firmě EP Infrastructure investiční společnosti Macquarie za 1,64 miliard USD. Významně se na celkových číslech podepsala také fúze gigantů antivirových řešení Avastu a AVG za 1,4 miliardy dolarů.

Nejvíc nakupoval holding Jaroslava Strnada Czechoslovak Group, který uskutečnil šest významných akvizicí (např. značek Avia a Prim). Druhý nejaktivnější investor, čínská skupina CEFC, získal mezi jinými obchodní komplex Florentinum a podíl v J&T Finance Group.

Pozoruhodným faktorem je mezistátní pohyb peněz. 68 % všech investic uskutečnili čeští investoři v rámci ČR, 23 % celkového objemu přiteklo ze zahraničí a 9 % investic směřovalo z Česka ven. „Do značné míry jde o důsledek oslabené české koruny, která znevýhodňuje nakupování podniků v zahraničí,“ komentuje to expert Ernst & Young na fúze Michal Hrmo. Ve srovnání s rokem 2015 narostl počet domácích transakcí o 121 %, zároveň však došlo k poklesu investic českých subjektů do zahraničí o 32 %. Domácí investoři cílili především okolní státy, tedy Polsko, Slovensko a Německo.

Nejvíce peněz proteklo IT (15 %), nemovitostmi (13 %) a oblastí maloobchodu/velkoobchodu (12 %). Meziročně počet transakcí vzrostl ve stavebnictví, v informačních technologiích, v bankovnictví a finančních službách. Naopak pokles investičního zájmu zaznamenala média/telekomunikace a potravinářství.

Česká konjunktura úspěšně odolává světovému trendu. Celosvětově totiž investice zaznamenaly útlum v řádu 18 % na 3,2 biliónu dolarů. Nejvíce se investovalo v energetice, těžebním průmyslu a v utilitách. A nejvíc podobu a strukturu investování ovlivnili regulátoři a Číňané.

„Zatímco regulátoři mnoha velkým transakcím zabránili, čínští investoři naopak obří transakce iniciovali a velkou část z nich i zdárně dokončili,“ říká Hrmo. „V roce 2016 byla z různých důvodů zmařena téměř čtvrtina ohlášených transakcí, což je nejvíc od finanční krize v letech 2008 – 2009. Na druhé straně aktivita čínských investorů měřena počtem transakcí meziročně vzrostla čtyřnásobně.”

Zdroje

• Ernst & Young
• Euro.cz